* 7.6. 1939 ve Zlíně + 9.10. 2021 v Praze
Ak. mal. Zdeněk Strouhal získal první
zkušenosti v malbě u malíře Vladimíra Hrocha na SUPŠ v Uh. Hradišti, kde
studoval v letech 1957 - 1961. Dále pokračoval na AVU v Praze od roku 1963 do
roku 1968 kde studoval figurální a krajinářskou malbu v atelieru profesora
Františka Jiroudka. Po studiích získává (navzdory tehdejšímu režimu) stipendium
v Belgii od Belgického ministerstva kultury v roce 1972. V letech 1977 a 1986
získal opět stipendia od Francouzské vlády v Paříži, Aix-en-Provence a Nice.
Na začátku
devadesátých let se stává členem Umělecké besedy a SČUG Hollar. V roce 2010 dostává cenu nadace Hollar na XVI. Festivalu
komorní grafiky.
Věnoval se kresbě,
malbě, grafice a keramice. Ve své práci navazoval na tradici Evropského
výtvarného umění, zejména mu bylo blízké Francouzské pojetí malby. Mimo figurální tvorbu maloval krajinu
na jižní Moravě hlavně ve Valticích a inspiraci také nacházel v jižní Francii,
Bretagni a Paříži, kam se rád vracel.
Akademický malíř Zdeněk Strouhal je
zastoupen ve sbírkách Ministerstva kultury České republiky, Národní galerii v Praze, Galerii výtvarného umění v Hodoníně a mnoha soukromých sbírkách doma i v zahraničí.
Ve své tvorbě vycházím z kresby a pozorování, ze smyslových zážitků, které by měli být v harmonii s celým člověkem - tedy i s jeho rozumem. Věřím v emotivní sílu barvy. Malba by potom měla být čistou interpretací přírody. Jde mi o vzájemné barevné vztahy, jež jsou nakonec nositeli obsahu. Výsledkem je vnitřní soustředění a svobodnější rozhodování, ve volbě výrazových prostředků. Teprve potom dochází k harmonii, mezi skutečností - přírodou a malířem. Malíř si pak může dovolit použít např. expresivní zkratku, jež vyjadřuje jeho osobu, ovšem již proměněnou mnoha lety cvičení ve vnímání, tedy koncentraci. Pozorování světa se stává radostí, a tak i malba by měla odpovídat tomuto od vnějších konvencí oproštěnému pohledu na skutečnost. Stejné pojetí tvorby uplatňuji i v keramice a dekorativních dílech.
